Jacob William Logan

Hráč: Speedy

Jméno: Jacob William Logan

Věk: 23 let

Národnost: americká

Výška: 190 cm

Post: učitel literatury

Zajímavosti:

  • miluje rychlou jízdu motorek, aut a jakéhokoliv stroje
  • vlastní laserový prsten s kódem

Historie

Pan Jacob William Logan spatřil první světlo světa 3. února, bohužel se narodil do velmi chudé rodiny. Otec byl redaktor neznámého časopisu a matka jim tam sem tam něco taktéž připsala. Ačkoliv žili chudě, byli šťastní a spokojení. Nemuselo to tak ovšem být. Jeho otec pocházel z velmi bohaté rodiny, jenomže jak to tak bývá - zamiloval se do nesprávné dívky, která pocházela z nižší vrstvy, ale s ní byl šťastnější než s rodinou, a tak si vybral lásku. Vyhostili ho z rodiny, přerušili jakýkoliv kontakt. I když teď žil na špinavých ulicích New Orleansu, v chudobě, byl alespoň šťastný. Jejich štěstí se znásobil, když přišel na svět Jacob. Možná starostí víc, další hladový krk, ale zvládli to a naučili ho štěstí v jakékoliv situaci. Jejich štěstí by takové zůstalo nebýt jednoho osudného deštivého dne. Otec šel z práce, ale nedalekému autu to na mokré silnici uklouzlo kolo a narazilo do milovaného tatínka. Najednou přišli o jeden příjem, navíc museli zaplatit pohřeb a zpopelnění a podobné věci. Bylo to velmi těžké rozloučení. Tehdy bylo Jakeovi osm let. Když už matka si myslela, že je to jejich konec - vysvitlo slunce. Do jejich domu přišla babička, matka od zemřelého otce. Nabídla jim férovou dohodu. 
"Nemůžu přece si poničit pověst tím, že nechám umřít svého vnuka, když žije v bídě." Byla její osudná slova, jenomže to nebylo všechno. Otec měl mladšího bratra, který pokračoval v rodinném byznysu. Měli žít u něj ve Skotsku, ale zbytek už nevěděl, protože to mělo zůstat mezi babičkou a mamkou. Ta na její dohodu přikývla a strejda jim zaplatil cestu 1. třídy až do Skotska. Jeho nádherný obrovský dům našli v jedné čtvrti bohatých lidí. Jen co vešli dovnitř uvítal je luxus, skromnost a sám strejda Logan. Vypadal velmi příjemně, ale i tak se Jacob držel stranou a házel po něm vraždící pohledy. "Já svoji maminku ochráním!" Opakoval si celou cestu do Skotska, protože jeho matka se celou dobu třásla jako osika a skoro nespala, jak se bála a byla vystresovaná. Vypadala tak křehce a zranitelně. Strejda, křestním jménem Matthew, jim podal ruku, kterou měl ke konci od Jakea pěkně pomačkanou. Ukázal jim celý dům se slovy, že si můžou dělat, co chtějí, že je to také jejich. Nejméně půl roku se nic zvláštního nedělo. Pak potkal sousedku Annie, do které se bezhlavě zamiloval a psal jí milostné dopisy. Staral se o svou jemnou matinku a neustále přemýšlel, proč je strejda tak v pohodě a mamka je tak vystresovaná. Když se vracel tedy ze školy, měl toho akorát dost. Naštvaně vkročil do kanceláře Matthewea a bouchl silně do stolu. "Co se děje s maminkou?! Ty jí ubližuješ! Co po nás chceš?!" Vykřikoval tam na něj milion otázek, a k tomu i pár nadávek, které se zrovna naučil. Strýc stál u okna a nehnul se dokud neskončil. Naznačil mu křeslo a sedl si vedle něj na to druhé. Vytáhl krabičku zpoza stolu a spustil: "Ve skutečnosti ji chci požádat o ruku, bojovníku. Ale bohužel to nejde tak úplně po másle, protože moje matka, vlastně tvoje babička, má s tvojí maminkou zvláštní dohodu. Aby se mnou spala...ale neboj, nehodlám tu uskutečnit bez její vůle. Přeji si, abyste oba dva už byli v bezpečí a měli pohodlí. Zasloužíte si ho. Navíc, říkal jsem si, že bys mohl chtít mamku ochránit před vším." Z šuplíku vyndal poukázku na hodiny boxu u samotného mistra ve Skotsku. Jacob na to zíral, nemohl uvěřit svým uším. "Taky můžeme spolu chodit do střelnice, naučím tě střílet ze zbraně, jestli chceš." Spiklenecky na něj zamrkal svýma očima. Jakeovi se začínali plnit sny - bude moct být mužem! Váhavě přikývl a čekal, co ze strýce vzejde dalšího. "Taky mě napadlo, že ti budu posílat peníze na účet." Podal mu onu malou krabičku, co měl neustále v rukou a klučina ji otevřel. Ležel tam stříbrný prsten - pochybovačně se podíval vzhůru. "Je tam laserový kód, díky kterému máš přístup k jednomu z nejvíce zabezpečených bank na celém světě. Budu ti na onen účet posílat každý měsíc peníze. Kdybys chtěl se odstěhovat s maminkou, tak budeš mít aspoň peníze na to." Tentokrát už neváhal a vzal si dárek. Ten den si se strýcem našli k sobě cestu a stali se z nich neskuteční parťáci, jenž společně ochraňovali jeho matku. Ještě téhož dne začal Jake přesvědčovat vlastní matku, že to je tady dobrý. Do roka si strýčka vzala. Život šel dál a dál. Na Royal academy začal chodit s Annie, ale ani pro něj to nebyl šťastný vztah. Když se rozešli, osobně si to nebral, stále ji měl rád a tajně doufal, hloupě, že se nakonec dají dohromady. Soustředil se na studium a zjistil, že má lásku k literatuře a k autům. Jeho život by šel klidně dál, kdyby se nestala ta strašná tragédie. Annie zemřela. Ten den si pamatuje, jako kdyby to bylo včera. Byl tehdy slunný den, měl zrovna hodinu biologie, když se rozhlasem nesl zničený hlas ředitele.
"Opustila nás naše milovaná kamarádka, dcera, studentka a hvězda - Annie MacOldie. Zemřela včera večer, spadla z útesu. Pokoj její duši. Prosím, na její památku udržte minutku ticha. Zítra proběhne oficiální loučení. Přijďte prosím všichni v černém." Konec hlášení. Druhý den byl celá škola pochmurná, černá a smutná. Nebyl člověk, který by Annie neměl rád. Na konci školního roku odešel ze školy a odjel do dalekého Texasu, aby se naučil zase žít.
Naučil se, ale až moc. Neskutečně to přeháněl s večírky, alkoholem a holkami. Měl úžasného spolubydlícího, jenž pochopil jeho bolest a snažil se ho vyléčit. Každý den si dali alkohol, ale postupem času se to znásobilo. Jake se začínal věnovat i rodeu a jízdě rychlých aut. Zatím mu Štěstěna stála při ruce. Každé ráno se probouzel s jinou dívkou vedle sebe. Jedná se o období, kdy na sebe není pyšný, ale taktéž si ho nepamatuje. Jednoho dne si ale řekl dost, obzvlášť když se jedno léto vrátil domů a uviděl svou máti, jak je smutná a zoufalá z jeho stavu. Další rok, co se vrátil do Texasu to řekl svému spolubydlícímu, že by mohli přestat s alkoholem. Souhlasil a drželi se navzájem, vydrželo jim to dlouho. Jake měl silnou vůli, ale Peter ne.Propadl tomu znovu, ačkoliv se mu snažil pomoct, nenechal se a zavřeli Petera do alkoholické léčebny. Zbytek školních let na Texasu se věnoval nadále rodeu a rychlé jízdě. Odmaturoval za samé jedničky a s prospěchem - učitelé viděli jeho snahu stát se lepším. Přestože měl talent na psaní, rozhodl se, že půjde na vojnu se trénovat. Měsíc před dokončením výcviku mu přišel ze Skotska telefonát, že maminka umírá. Při cestě, skrz každý stát či zem koupil jednu kytici slunečnic. Když dorazil domů, měl jich takovou hromadu, že jimi vyzdobil matčin pokoj. Jeho nejmilovanější osoba měla rakovinu, ale už se nezmohla dál bojovat. Každý den u ní seděl a četl knížky, česal jí vlasy