Thea Guldbrandsen

Povaha

Na první pohled si všimneme dívčiných dlouhých vlasů, které se zdají na první pohled černé, ovšem jakmile na ně prosvítí sluníčko, jsou tmavě hnědé. Její oči mají barvu mléčné čokolády, Thea je spíše menšího vzrůstu. Při úsměvu ji jde vidět, jak má hezky výrazné lícní kosti. Dalo by se říci, že povahu si nevybrala sama, přeci jen kvůli tomu, že má bipolární poruchu. Dalo by se říci, že má chování nastavené dopředu. Když má dobré dny, je milá, usměvavá a možná až moc veselá, dalo by se říci, že i celkem výřečná. Má chuť do života a vše dělá s radostí a vyditelným nadšením. Ovšem, poté se její chování obrátí vzhůru nohama, kdy upadne do hluboké deprese a nijak tomu nezabrání. V tohle období většinou do školy ani nechodí a když ano, je naprosto nepoužitelná. Má sebevražedné sklony, nemá k ničemu chuť, mohla by celý den jen ležet a ležet. Zkrátka v tohle období ztratí své kouzlo, svou chuť do života. Při depresích většinou spí, či jen sedí, hledí před sebe, neschopna slova. 

Historie

Thea se narodila v Norsku, podrobněji ve hlavním městě, v Oslu. Když se narodila, měla pouze matku, nikdy neměla tu čest poznat svého otce. Když se Thea své matky na svého otce jednou zeptala, vše ji vysvětlila. Nechtěl, aby byli tři, z důvodu toho, že si byl jist tím, že to nezvládnou. Ovšem, když byla jeho matka i tak přesvědčena, že dítě chce a že si své ještě nenarozené miminko nechá, opustil ji. Thea už to nemohla nijak změnit, tak to neřešila. Už odmalička se na Thee zdálo něco špatně. Měla prudké výkyvy nálad a její matce se to nějak nezdálo. Když byla starší, myslela si, že to bude pouze puberta, ale ono to bylo pravidelné. Pro dobro jejího zdraví se její matka rozhodla, že ji vezme k doktorovi. Thea doktorům popsala, jak se cítí a svěřila jim své problémy. Po nějaké době se zjistilo, že Thea trpí bipolární poruchou. Jako každý člověk s touto poruchou měla dny, kdy to byla veselá dívka, která si naprosto užívala života. Ovšem poté se to celé převrátilo a ona upadla do hlubokých depresí. Jednou to zašlo až tak daleko, že se pokusila o sebevraždu. Thea si už sypala několik prášků do pusy, jejíž množství by určitě nezvládla a v tom ji našla její matka. Rozhodla se, že zkrátka Thea musí být hlídaná, aby se nepokusila o nic dalšího, ovšem tomuto nemohla zabránit, protože bipolární porucha není léčitelná. Když dívka dosáhla patnácti let a stále nebyla rozhodnuta s tím, jakou školu bude dělat, matka se rozhodla, že ji přihlásí na Royal Academy. Thea byla vskutku ráda, že se někam nejspíše dostane a šla to oslavit se svou jedinou kamarádkou. Oslavovaly celý den, dokud nezapadlo slunce a ony se musely každá vydat domů. Ještě, než se rozešly, stala se taková nehoda. Střetly se s nějakými muži, kteří byli zahalení a obtěžovali je. Její kamarádka se je snažila chránit, ovšem ani jedna se svému osudu nevyhla. Obě byly znásilněny. Řešilo se to přes policii, ovšem, muže nikdy policie nedopadla. Od této doby má Thea strach ze tmy a kamkoliv jde, i ve dne, nosí buď v batohu, či v kapse baterku. 

Tajemství

• Byla znásilněná
• Má bipolární poruchu